Tato prezentace je samostatnou částí referencí společnosti Antea Art Studio.

Mimo schopnosti firmy realizovat fotopráce v exteriérech jako takové, má za úkol ilustrovat možnosti dlouhodobé spolupráce na jednom, nebo i více projektech.

V této galerii se chystáme postupně zveřejnit veškeré záběry z průběhu stavby mostu přes brněnskou přehradu pod hradem Veveří a daších, souvisejících míst.

Součástí galerie je 245 knihoven digitálních fotografií obsahujících cca. 14.000 záběrů, z toho zhruba 10.000 jich připadá na stavbu mostu a původní stav jeho okolí. Zbytek knihoven obsahuje záběry brněnské přehradní hráze, které se nahodile pořizovaly od prvních velkých povodní na Moravě. Skutečnost, že povodně komplikovaly život už i při samotné stavbě hráze se dozvíte zde. Ke knihovnám patří ještě záběry lodí DPMB v okolí rozestavěného mostu.

Samostatnou součást knihoven tvoří záběry původního stavu meandru řeky Svratky pod hradem Veveří a také přehradní hráze, pořízené ještě na 35mm kinofilm.

Knihovny jsou rozděleny podle toho, jak se záběry postupně začali pořizovat. V případě prvních záběrů na klasický kinofilm existuje pouze jedna knihovna podkladů, která má cca. 300 záběrů. Ty byly ovšem pořízeny v poměrně dlouhém časovém rozmezí. Totéž platí i pro první záběry přehradní hráze. Dále se materiály nijak nedělí.

V případech knihoven digitálních záběrů čehokoli, existuje jakési rozdělení podle techniky, která se pro snímání používala. Můžete si tudíž prohlížet některé náhledy ze dvou knihoven Olympus, kde se dbalo především na detailní záběry. Drtivá většina podkladů se ale fotila s technikou Canon.

Knihovny se tedy archivovaly na základě ukládání snímků přímo v kameře - tj. na jednu 128 MB CF kartu se vytvoří dva adresáře, kam se dle nastaveného rozlišení vejde přislušný počet záběrů. Tyto adresáře pak dostávaly číselné označení od 001 do 245 a tvoří současné knihovny. Úsměvný fakt je, že se z počátku (víceméně z nouze) používali i 8 a 32MB CF karty. I tímto je tedy dána skutečnost, že knihovny v podstatě nikdy nemají stejný počet záběrů.

Na této WWW zatím každou knihovnu reprezentuje jeden zástupce.

Prozatím jsou zde především ukázky z 233 knihoven digitálních záběrů okolí a celkového průběhu stavby mostu. Každá z knihoven má jednoho zástupce, který byl vybíran dle níže uvedených kritérií. Jako doplněk se podařilo připojit ještě část ukázek z knihoven kinofilmů. Ty obsahují především původní stav okolí pod hradem Veveří, první zemní úpravy stavby a přehradní hráz.

(Jenom digitální část galerie je archivována na cca. 20 CD. Právě se zabýváme problémem, jak toto množství podkladů zpracovat.)

Snahou bylo pomocí zástupců předvést jaký typ záběrů knihovna obsahuje, dobu a stav lokolality, kdy byla příslušná knihovna pořízena. Dále byla snaha předvést co nejvíce kritérií, podle kterých se galerie pořizovala.

Jak již bylo zmíněno, součástí knihoven je i přehradní hráz. Zde se fotili především ledové útvary kolem přepadů a propustí, které vznikaly díky snaze vodohospodářů udržet přehradu vypušťenou přes celou zimu. Tyto materiály budou doplněny později. S příchodem jara se s focením přestalo.

Montáže konstrukcí mostu probíhaly poměrně rychle oproti většinou pomalým terénním úpravám. V těchto chvílích se provozovala poslední kratochvíle, která se stala součástí galerie – a to lov na parníky. Ty začali vozit turisty záhy po obnovení stavu vody a účelem bylo, mít co nejvíc záběrů lodí zároveň s rozestavěným mostem. Část fotek se vlastně pořizovala i z parníků samotných.

Stejně jako v případě knihoven, tak i třídění jednotlivých záběrů vychází ze způsobu zpracování obrázků přímo digitálními fotoaparáty. (Klasické fotografie značení nemají.) Jména většiny digitálních fotek tedy vychází ze standardního názvu příslušného fotoaparátu plus číslo knihovny.

Olympus pojmenovává obrázky například takto: P6260001.JPG V těchto knihovnách se názvy ani neměnily, protože jich je jen pár desítek. Knihovny obrázků Canon pak před svým standardním označením mají ještě uvedeno číslo knihovny: 207-IMG_0120.JPG, protože původní názvy se v jednotlivých knihovnách opakují.

Ukázky na této straně byly vybrány, aby místo jejich pořízení co nejvíce odpovídalo místu, odkud byly vyfoceny dnes již historické záběry betonového mostu. Za více jak 60 let ovšem okolní stromy povyrostly tak, že z přesně stejného místa jsou dnes vidět jen jejich větve. V přpadě druhého záběru mostu z r. 1940 ještě zkusíme dofotit přesně stejný z dnešní doby.

Za první republiky vedl pod hradem Veveří přes řeku Svratku most, (na rozdíl od těch dnešních vypadal pěkně) který jak se uvádí, sloužil především k dopravě klád na místní pilu. Stavba vycházela z prvorepublikového architektonického stylu, tj. byl postavený z litého betonu a armatur. Most vypadal celkem podobně jako všechny ostatní, tehdy projektované, dnes částečně k vidění například na dálnici D1. Něco zajímavého o tehdejších mostech pak najdete i tady.

Koncem druhé světové války byl tento most zničen. Někdo uvádí jako viníka ustupující německou armádu, které ničila vše co jí přišlo do cesty a jiné zdroje se zmiňují o spojeneckých náletech. Osobně se mě zdá pravděpodobnější spíše druhá varianta, protože spojenci podobnými akcemi ztěžovali pohyb wehrmachtu po celé evropě a taktéž, na rozdíl od němců, těžko mohli cokoli vědět o pochybném strategickém významu mostu, který vedl v podstatě do lesa.

Nicméně bylo po mostu a vzhledem k pověstné aktivitě "budovatelů zítřka" z jeho zbytku měli brňáci asi 60 let zajímavou atrakci. Město Brno nakonec vyhrálo šarvátky s ekology a zahájilo výstavbu nového mostu. Oficiálně se mu ovšem říká lávka pro pěší. Je to tím, že na rozdíl od prvorepublikového předchůdce po něm nesmí jezdit auta.

Tento velmi zkrácený popis berte s rezervou, je to jedna z oblastí prezentace, která se bude teprve vytvářet. Pro netrpělivé můžeme uvést odkaz na stránky, kde je historie původních mostů zpracována lépe.